Včera večer koncert, Heaven Shall Burn. Byl to báječný večer. Koncert byl úžasný, ale ten zbytek kolem ještě víc. Ano, po dlouhé době jsem pila a to že celkem dost. Ale byla jsem v dobrém rozmaru, byla jsem milá, roztomilá a také středem pozornosti. Metalista mi tvrdil, že jsem přitažlivá (v jakém kontextu? už nevím...). Potkala jsem tam Anarchistu, kterého znám na jedné akci. Krásný, milý kluk. Normálně bych za ním možná ani nešla, ale jak jsem byla v náladě, přišla jsem za ním a hned, my se známe, viď? Koukal na mě, nevím, jestli mě poznal. Já mu říkala, že přijdu na to, odkud. A pak jsem si vzpomněla. Celý večer už se ode mě nehnul. Nebo já od něj? Myslím, že to bylo oboustranné, nechal odejít i své kamarády a zůstal se mnou. Nakonec se i všichni ostatní známí a kamarádi vytratili a já tam zůstala jen s Metalistou a Anarchistou. Metalista mi nabídl, že mě doprovodí domů. A Anarchista se přidal. Myslín, že Metalistovi to nebylo úplně po chuti, ale byla to pěkná 30-ti minutová procházka nocí, s kluky byla sranda a já alespoň vystřízlivěla. Před domem jsem oba líbla na tvář, poděkovala jim za doprovod a přenechala je svému osudu. Ale mé ego se cítilo dobře. Poctěno. Jak jen je to dlouho, co mě někdo doprovodil domů? A včera jsem měla rovnou dvojitý doprovod. Je mi dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat